Pokročilé formy střihu VI.

Myslím, že je fér už v úvodu tohoto zápisu přiznat, že dnes se nebudu věnovat přímo střihu, ale střihovým trikům a tomu, co s nimi souvisí.

Už jsem se o to ostatně otřel v jiném článku, když jsem zmínil použití stop-triku - ten je totiž ryze střihovou záležitostí (i když odborně je řazen jako Kamerový trik). V dnešní době, kdy nelineární střih probíhá v počítači a na filmový materiál natáčejí jen opravdoví nadšenci, lze sice za střihové triky považovat i maskování a klíčování (a jiné), ale ze své podstaty jde historicky o úplně jinou kategorii - to však neznamená, že o nich budu mlčet.

Stop-trik

Jde o asi nejoblíbenější trik, který zvládnou i začínající filmaři a střihači, pokud dodrží několik jednoduchých pravidel (vysvětlím níže).

Georges Méliès
(1861 - 1938)

Původně na stop-trik přišel (již mnohokrát zmíněný) Georges Méliès, který byl opravdovým průkopníkem v oblasti filmových triků - v podstatě by se dalo říct, že cokoliv lze ve filmu provést bez pomoci počítače, on už v nějaké formě vymyslel a použil.

Objevení stop-triku bylo především dílo náhody. Méliès právě filmoval ulici, když se mu v kameře zasekl film, když se opět rozpohyboval, scéna se pochopitelně změnila, takže při projekci natočeného materiálu došlo k tomu, že se jeden vůz v záběru proměnil v jiný a stejně tak se vyměnili lidé.

Méliès tento revoluční objev použil k natočení několika kouzelnických vystoupení, která tak byla pro diváky mnohem tajemnější, protože tam kde jindy mohli vytušit nějaký běžný trik (kouř a zrcadla) najednou předměty i osoby mizely opravdu záhadným způsobem (věřte tomu, že by tehdejší diváci by byli z našich filmů opravdu vyděšení - i když by asi nestíhali chápat děj - schopnost číst film se vyvíjela spolu s filmovou řečí).

Principem stop-triku tedy je zastavení kamery a změna natáčené scény. V podstatě je to jen propracovanější forma Skokového střihu - v tomto případě se ale filmaři snaží, aby na první pohled nebylo patrné, že došlo k časovému skoku. Jediné, co se má z pohledu diváka změnit, je objekt, kterého se stop-trik týká (například mizící/objevující se herec).

oblíbená rekvizita stop-triku
ze seriálu Arabela

K tomu aby stop-trik fungoval je třeba dodržet následující:

Kamera se nesmí ani o malý kousek pohnout z místa. Nesmí se přeostřovat, měnit ohnisková vzdálenost, ani clona. Je také potřeba zachovat naprosto identickou úroveň osvětlení.

Vše, co je v záběru a není součástí triku musí také setrvat na svém místě (včetně případných herců - tam je to velmi náročné, proto zůstávají například opření o židli nebo v nějakých pohodlných polohách) - cokoliv co nepatří k triku totiž bude odvádět pozornost, byť by šlo o naprostou drobnost. Diváci rádi nachytají filmaře na švestkách a podobných věcí si všímají.

Kromě očividného použití pro objevení/zmizení předmětu lze stop-trik využít i pro animaci pohybu. Respektive - animace je jen jiná forma stop triku.

Konkrétní příklady obojího pro vás asi nebude problém najít.