Když už jsem se rozhodl věnovat tématu režisérských sestřihů (dále už jen DC - director's cut), musím rozebrat i jeden z filmů, kde se autorská verze od té promítané v kinech liší tak moc, že jde doslova o úplně jiný film.
Jak moc jiný? No, řekněme že zhruba 75 % tohoto filmu se v kinech nikdy neobjevilo a přestože zápletka zůstala v podstatě totožná, vede k ní zcela jiná cesta.
Superman
Filmy o Supermanovi s Christopherem Reevem jsou filmová klasika. Tedy alespoň první dva díly. Třetí obsahuje pár dobrých scén, které trochu ospravedlňují jeho existenci, ale na čtvrtý film by většina diváků (včetně mne) nejraději zapomněla. Ačkoliv by bylo fér uznat, že ve věku zhruba deseti let jsem čtvrtý díl miloval možná o něco víc než druhý - i přes to, že obsahoval o dva superpadouchy méně.
Jenže s prvními filmy to není tak jednoduché...
Když se začal natáčet film Superman, byl Richard Donner (pro kterého to byl teprve druhý celovečerní film) natolik přesvědčený o jeho úspěchu, že zároveň začal připravovat i druhý díl, což zahrnovalo kamerové zkoušky některých scén a drobné odkazy zahrnuté do scénáře jedničky (autorem scénáře byl Mario Puzo), jež se měly vysvětlit až v dalším pokračování. Mezi jinými třeba Jor-Elova slova: „The son becomes the father and the father becomes the son,“ o jejichž význam se řada diváků roky přela, než byla v roce 2006 konečně vysvětlena.
Ale byl to právě Jor-El, respektive jeho herecký představitel Marlon Brando, kdo částečně přivodil zkázu Supermanova pokračování. V prvním díle strávil Brando na plátně pouhých 15 minut, za které inkasoval (včetně podílu ze zisku) neuvěřitelných 16 milionů dolarů a byl (jakožto hvězda první velikosti) uveden v úvodních titulcích i na plakátech jako první (Reeve, jako představitel hlavní role byl dokonce uveden až na třetím místě za Gene Hackmanem, což se opakovalo i u druhého dílu).
Donner s ním natočil i veškeré scény pro pokračování, ale když si Brando zjistil kolik první díl vydělal (přes 300 milionů při nákladech 55 milionů), zažaloval producenty o 50 milionů dolarů protože měl pocit, že ho studio okradlo o část podílu.
Producent Alexander Salkind proto trvala na tom, aby se natočený materiál s Marlonem Brandem ve druhém díle neobjevil, což mělo studio uchránit dalších velkých nákladů, které byly v případě pokračování i tak dost vysoké.
Donner měl v té době hotové zhruba 3/4 filmu a plánovaný rozpočet již dávno překročil, studio proto také navrhlo některé další změny, které měly zajistit větší ziskovost. Mimo jiné bylo žádoucí trochu zmírnit osudovost celého snímku a natočit jej s větší nadsázkou (doslova se uvádí anglický termín „campy“ - což lez přeložit jako afektovaný), s čímž ale Donner nesouhlasil.
Neshody se studiem nakonec vyústil v Donnerovu rezignaci a na postu režiséra ho po téměř dvouletém jednání nahradil Richard Lester.
Na protest proti takové změně odmítl Gene Hackman (v roli Lexe Luthora) jakékoliv dotáčky...
Lester ale musel být autorem větší části filmu, než jakou mu připadlo dokončit, aby mohl být považovaný za režiséra a uvedený tak v titulcích (pravidla Director's Guild) a proto do filmu poměrně drasticky zasáhl. Natočil nově například scénu s Eiffelovou věží nebo některé scény u Niagarských vodopádů a v Pevnosti samoty...
Nutno uznat, že Lesterova konečná verze není špatná, jakkoliv mě na ní vždy štvalo, že Supermanův polibek způsobuje ztrátu paměti a odhalení Kentovy pravé identity je dost stupidní... Navíc, pokud divák neví kam se dívat, ani nepostřehne, že pro herce v některých částech filmu uběhly už dva roky (a čas není milosrdný, takže třeba Supermanova svalovina má značně proměnlivý charakter), což lze jednoznačně vnímat jako klad - mohlo by to být horší.
Paradoxně ale kritika nejlépe přijala ty scény, které patří ještě k Donnerovu původnímu materiálu a ani publikum nebylo až tak nadšené. Zisky byly zhruba třetinové oproti prvnímu dílu (přičemž náklady byly takřka stejné).
Director's Cut
V roce 2005 se skupina fanoušků pokusila, za pomoci archivních záběrů, různých rozšířených edic filmu a bonusových materiálů z DVD, zrekonstruovat film v podobě v jaké jej zamýšlel Richard Donner. Výsledný fan-film pak vystavili na svých stránkách a nabízeli jej volně ke stažení.
Tuto iniciativu ale zarazilo studio Warner bros., které autorům pohrozilo žalobou pro porušování autorských práv...
Nicméně sémě bylo zaseto a v souvislosti s premiérou volného pokračování Superman Returns (Brian Singer, 2006) a reedicí Supermanovských filmů na DVD se prosáklo, že Richard Donner má k dispozici kompletní natočené materiály a připravuje režisérský sestřih.
Ten vyšel na podzim roku 2006 a byl fanoušky přijat veskrze pozitivně.
Donnerův sestřih je ale dost rozporuplný film.
Ve většině ohledů dává mnohem větší smysl než Lesterova verze. Je pevněji provázaný s prvním dílem a celková atmosféra je výrazně osudovější. Navíc Marlon Brando, navzdory tomu jaký to byl potížista, svou roli Jor-Ela zahrál bravurně.
Také odhalování Kentova alter ega dává mnohem víc smysl a trik, kterým Lois Laneová Supermana usvědčí, zasluhuje hlubokou poklonu (navzdory tomu, že jde jen o scénu z kamerových zkoušek).
Ale marná sláva - je to slepenec všeho možného.
Zejména snaha o paralelní montáž Supermanova tête-à-tête s Lois a masakru v podání Zodova padoušského tria je naprosto zoufalá a kdybych neznal původní sestřih, asi bych nechápal proč je ta trojka tak strašně badass.
Navíc záběry z kamerových zkoušek, jakkoliv jsou dějově zásadní, jsou poznamenány jistou teatrálností herců a nejednotností rekvizit (třeba Clarkovy brýle se mění s každým střihem).
A to nejrozporuplnější nakonec - v prvním Supermanovi mi šíleně vadil motiv cestování zpět v čase, který postrádal logiku. Tady je opět. Sice už nějakou logiku má, ale stále to je deus ex machina prvek, který by slušný scénárista používat neměl.
Nicméně, alespoň to zlikviduje tu trapnost s polibkem, který způsobuje ztrátu paměti a ještě trapnější poletování s americkou vlajkou nad Bílým domem.
Zajímavosti
- Kromě Gene Hackmana se na dotáčkách odmítli podílet i Ned Beaty (Luthorův poskok Otis) a Valerie Perrine (slečna Tesmacherová) - padouši kupodivu drží pospolu.
- Margot Kidder odmítla hrát Lois Laneovou v třetím pokračování Supermana pod Lesterovou taktovkou - také jako projev solidarity k Richardu Donnerovi. Nakonec ale kývla na krátké cameo (cca 24 řádek textu) a romantickou linku v třetím díle převzala Annette O'Toole v roli Lany Langové (Annette si později zahrála i Marthu Kentovou v seriálu Smallville)
- V Donnerově verzi Zod a jeho nohsledi zlomí Washingtonův monument namísto přeměny tváří prezidentů na Mount Rushmore jak tomu bylo v původní verzi.
- Zod v Bílém domě sebere jednomu z vojáků automatickou pušku a baví se střelbou. Blažený výraz v jeho tváři stojí za vidění.
- Donner pro svou verzi musel použít i několik záběrů, které natočil až Lester, aby zachoval kontinuitu děje. Přesto jej neuvedl v úvodních titulcích.
- Film obsahuje i záběry natočené v roce 2006. Konkrétně jde o záběr na Clarka Kenta, jak se vyklání z okna a dívá se dolů na Lois, která po pádu z okna leží v rozbitém stánku s ovocem. V té době už byl Reeve mrtvý, proto jej zastupuje dublér. Je to poznat, ale ne moc.
- V závěrečných titulcích je uvedeno:
Since the making of this film in the late 1970s, a greater awareness has developed regarding the cruelty to animals in connection with the fur business, and the health risks associated with smoking and second hand smoke. Therefore, I do not condone the use of tobacco and fur products as depicted in this film.
- Richard Donner - V jedné ze závěrečných scén, když Lois Laneová pláče na terase svého bytu v Metropolis, Margot Kidder odmítla umělé slzy a zvládla scénu odehrát bez jakékoliv pomoci. Scéna vypadá překvapivě dobře a mnohem realističtěji než by se dalo čekat od pláče na povel.
- Donner plánoval svůj DC už v roce 2001, ale právní komplikace způsobily, že odložil plán na neurčito.
Závěrem
Rozhodně vám nemůžu doporučit vidět Donnerovu verzi bez znalosti originálu (nebo některé z prodloužených speciálních edicí) od Lestera. Je jistě mnohem lepší, trochu temnější a lépe navazuje, ale dětské (stařecké) chyby jež ji trápí, se prostě nedají jednoduše přehlížet.
Nicméně film v této podobě za vidění rozhodně stojí a dává tušit, jaké by to asi bylo, kdyby ve Warner bros. dali Donnerovi více prostoru. Máte-li Supermana rádi alespoň z poloviny tak jako já, je pro vás tenhle film povinnost.
Jsem mimochodem dost zvědavý co s Mužem z oceli předvede Zack Snyder. Podle promo fotek sice Supermanův kostým doznal změn, které mi nejsou úplně po chuti, ale trailery jinak vypadají velmi lákavě.
Žádné komentáře:
Okomentovat