5. října 2012

Web seriály, video blogy a jiné pořady...

Internet je báječná věc - zejména pro začínající filmaře.
Když dnešní filmařská esa (jako třeba Peter Jackson nebo Steven Spielberg) kdysi začínala svou kariéru, existovaly pouze dvě cesty na vrchol: Řemeslo & talent (filmová škola a postupné propracovávání se vzhůru) nebo Talent & řemeslo (extrémní nadšení, štěstí a píle... a potom časem i ta, ne nutně nezbytná, nezbytná škola). Neměli tehdy k dispozici internet s tunami informačních materiálů, autorskými blogy a diskusními fóry - museli chodit do knihoven, číst odborné časopisy a učit se od mistrů - především tím, že si kupovali (!) lístky do kina...
Natočení krátkého videa byla nepředstavitelně komplikovaná věc, která vyžadovala šikovnost a určitý kapitál do začátku, protože zpracování natočeného materiálu nebylo vůbec levnou kratochvílí... Už jsem to ostatně řešil na jiném místě.

Dnešní filmový nadšenec má v mnoha ohledech jednodušší pozici. Kromě přístupu k informacím a radám, se mu nabízí i možnost snadno propagovat vlastní práci, distribuovat ji a dokonce na ní i (trochu) vydělávat. Případně shánět prostředky na její financování.

Web seriály
Přiznám se, že Web seriál je fenomén, který mě dokonale fascinuje, protože natočit vlastní krátký, pravidelně uváděný, pořad, není právě jednoduchý úkol. A to ani v případě, že jednotlivé epizody mají sotva pár minut a odehrávají se všechny v jednotném prostředí bez nutnosti hýbat kamerou.
Formátem takového pořadu většinou bývá dramatický seriál, video recenze (zpravidla nějakého výrobku, počítačové hry nebo filmu) či jakási obdoba zábavného pořadu (hranice takového dělení je velmi nejistá a jistě si dokážete vymyslet vlastní kategorie).

Začnu od recenzí - ty jsou totiž nejčastější a zdánlivě nejjednodušší. Často dokonce mohou fungovat jako jednoduchý návod - zejména pokud se (a to je nejčastější případ) týkají mobilních telefonů nebo jiné spotřební elektroniky. Nebo počítačových her.
Za velmi zdařilá považuji videa Douga Walkera, který je známý spíše jako That Guy with the Glasses, zejména ta z jeho pořadu Nostalgia Critic, ve kterém se věnuje svérázným rozborům starších filmů (opravdu jsem to musel napsat?).
Na rozdíl od recenzí telefonů, na kterých je často vidět že probíhají bez hlubší přípravy nebo snahy krom informování i pobavit, Doug Walker se už neobejde bez připraveného scénáře, podle kterého natáčí. To má společné s dramatickými seriály, jež jsou fenoménem posledních let.

Zpracování seriálu nerozhoduje. Některá díla jsou animovaná a nadabovaná (jako třeba How It Should Have Ended), jiná už vyžadují hereckou akci, kulisy nebo pokročilou animaci. Výběr některých takových seriálů můžete najít na Videa česky, kde jsou dokonce opatřena tuzemskými titulky, které často usnadňují orientaci v dialozích, které jsou poznamenány tím, že ne všichni účinkující jsou zkušenými herci s perfektní dikcí a bez přízvuku (což občas není na škodu, ale neměla by tím trpět srozumitelnost).

Bez mučení přiznám, že nemám zdaleka tak nakoukáno, abych mohl psát o skutečně kultovních web sériích, jako je třeba The Guild nebo Fallout: Nuka Break (který je fanoušky Falloutu přijímán rozporuplně, ale má tak dobré zpracování, že ho nemůžu nezmínit), ale postupně pracuji na nápravě.

Zábavné pořady jsou pak mohou být prakticky čímkoliv. Reality-show (kind of), talk-show, one-man-show... prostě libovolná šou, která vás napadne! Jako příklad můžeme jmenovat třeba Kids (Teens/Elders) react to... na YouTube kanále Fine Brothers Production, nebo ukázky střelných zbraní na kanále FPS Russia (váhal jsem, zda se nejedná spíš o recenze, ale ona to je prostě především zábava).

To, na co chci poukázat, je samotný fakt, že podobné projekty jsou schopné přežít i bez financí velkých producentů, čistě na základě fanouškovské podpory, která (a teď pozor!) plyne z jejich nesporné kvality. To je něco, co prostě stojí za pozornost a nějaké to zkoumání, protože pravidelný pořad je opravdu někde jinde než roztomilé video s koťátkem.

Z hlediska střihače
Nebudeme si nic nalhávat - výše uvedený text zde není jen proto, abych vás informoval o tom, že existuje něco jako krátké seriály na YouTube (i jinde) a že jsem o nich také slyšel. Jsem především střihač a filmový fanoušek, proto se na celý fenomén pokusím nahlédnout z perspektivy své profese.

Vzhledem k tomu, že jedním z výchozích technických prostředků začínajících video bloggerů je webkamera, nebo laciná kamera na stativu, dalo by se téměř hovořit o tom, že při střihu si autor vystačí prakticky jen se skokovým střihem. Alespoň ze začátku.
Pokud to však s publikováním videí na internetu myslí vážně, dlouho jen s mobilním telefonem nebo webkamerou nevydrží - zatouží po (přinejmenším) zánovní digitální kameře (alespoň HD ready), kvalitním mikrofonu a nějakém tom světelném parku (možná i po klíčovací trikové ploše a dalších hračkách).
A stejně tak začnou experimentovat s výrazovými prostředky - velikostí záběrů, jejich vazbou a přechody mezi nimi.

Tento vývoj je ale podmíněn především tím, jaký typ videa se právě natáčí.
Doug Walker (ten chlápek s brýlemi) si v podstatě vystačí jen s kamerou na stativu a záběry z filmů, které rozebírá (plus nějaké ty triky) - na všechno ostatní tu má svůj břitký humor a charisma. V The Guild naopak potřebují měnit úhly kamery a velikosti záběrů, aby děj zůstal dynamický a divácky zajímavý. A recenze nového iPhone... no ta potřebuje jen dostatečně nekritické publikum při sledování toho jak autor videa ukazuje telefon z různých úhlů na kameru.

Bez nadsázky se můžu říct, že ze všech možných druhů webových sérií je na přípravu zdaleka nejnáročnější dramatický seriál (jedno zda animovaný či hraný). Televizní produkcí zhýčkaný divák totiž autorům odpustí máloco (počáteční tolerance k amatérské neohrabanosti rychle pomine) - zejména špatný scénář, kameru a zvuk.
Paradoxně nejméně sledovanou (a kritizovanou) složkou díla bývá střih - u prací jejichž rozsah nepřekročí 5 minut je tolerance k chybám neuvěřitelně velká a diváka nerozhodí ani několikanásobný střih přes osu, který by v kině zafungoval jako hřebíky do očí.
Je možné, že to souvisí s tím, že divák nemá problém se v pořadu o kousek vrátit a matoucí moment si prohlédnout znovu. Odpadá tak argument o potřebě střihové plynulosti, jež diváka nerušeně provede celým videem...
Nicméně, ruku na srdce, je to diletantství a nemělo by se to stávat. Střihová čistota je jedním z důkazů profesionality tvůrce, bez ohledu na to, že ji majorita společnosti neocení.

A pokud nezafunguje profesní hrdost, je tu další argument - autorské video je součástí profesionálního portfolia, jež, při hledání práce ve filmovém průmyslu, funguje mnohem lépe, než životopis plný nic neříkajícího seznamu produkcí, ve kterých dotyčný nadějný tvůrce vařil kafe asistentovi asistenta druhého zvukaře.

Co s tím dál?
I když nemáte, coby talentovaný autor, ambice prosadit se na Barrandově nebo rovnou v Hollywoodu, stále ještě můžete z úspěchů svého široce sledovaného pořadu těžit alespoň finančně.

Prvním krokem bývá zpeněžení sledovanosti videa nebo rovnou celého kanálu na YouTube. Dostatek odběratelů znamená větší cílovou skupinu pro reklamní bannery nebo rovnou celá propagační videa (také vás tak štvou?), a to pak znamená i nějaké peníze pro majitele kanálu (pokud splní celou řadu požadavků ohledně autorského práva a podobně).

Také je možné žádat o dobrovolné příspěvky od fanoušků (často formou PayPal nebo platbou na transparentní účet). A pochopitelně tu je i možnost crowd fundingu, což je vhodné pro finančně náročnější projekty s potřebou vstupního kapitálu (třeba na pořízení lepšího vybavení).

Existuje také (malá) možnost sehnat sponzora, který bude natáčení podporovat, ale osobně nevím o žádném autorovi, který by podobnou dotaci získal.

V České republice (a obecně v menších neanglofonních zemích) jsou pochopitelně šance na solidní příjem z web seriálů mizivé. S ohledem na to, kolik se takové věci musí věnovat času, je mnohem výhodnější si vzít brigádu v nějakém fastfoodu, než se pokoušet vydělat na natáčení videí na YouTube.
Šance pochopitelně vzrostou, pokud je video kompletně v angličtině - v takovém případě se totiž množství potenciálních diváků zvýší z 10 na 430 miliónů (a to počítám jen rodilé mluvčí). A to je publikum, které už stojí za to oslovit... I když konkurence je obrovská.


Máte geniální nápad na seriál a dostatečné množství talentovaných kamarádů?
Zkuste udělat díru do světa!

2 komentáře:

  1. Jojo, čeština je pěkný jazyk, ale z tohohle hlediska dost nevýhoda. Buď to člověk dělá v češtině, ale s velmi omezeným dosahem. Nebo v angličtině, ale požadavek dobré angličtiny je pořád dost omezující. A nadto takový výtvor zas nebude moc přístupný českému okolí. Težký život filmového amatéra :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky by se dalo natáčet v čínštině. Ta má ještě větší množství rodilých mluvčích... :)
      Ale je fakt, že cenzura a dostupnost internetového připojení tuhle možnost trochu limitují.

      Smazat