22. prosince 2011

Filmová & literární tvorba II

Podtitulem tohoto zamyšlení, navazujícího na článek Filmová & literární tvorba z 18. září, by klidně mohlo být Na motivy románu nebo Filmy podle knih, knihy podle filmu...

Jak už jsem ve výše zmíněném textu uvedl, film a kniha z vypravěčského hlediska sdílejí mnoho společných znaků, ale jejich prostředky se v zásadních bodech liší a to, co spolehlivě funguje v jednom médiu může snadno v tom druhém působit směšně.
Sin City (2005)
Nepříjemným důsledkem tohoto faktu je, že každou filmovou adaptaci populární knihy zákonitě provází vlna zklamání, zavilého odporu a výčitek na adresu filmařů, kteří často dělají maximum možného pro to, aby fanoušky předlohy nezklamali (a nebo taky ne, někdy jim do toho příliš mluví producenti).

Rád bych, před tím než někoho naštvu, uvedl, že nejsem filmový kritik a jakékoliv hodnocení kvality filmů nebo knih je založeno na mých čistě subjektivních pocitech. Můžete se mnou nesouhlasit a já se vůbec nebudu zlobit, naopak uvítám kvalitní opozici...

Téměř doslovný přepis: Viděný prakticky jen u adaptací komiksů, kde jednotlivé obrazové panely často slouží jako výchozí bod pro tvorbu storyboardů. 
Typickým příkladem něčeho takového je třeba Sin City (Robert Rodriguez, 2005) nebo Watchmen (Zack Snyder, 2009) - i když u toho je doslovnost trochu diskutabilní vzhledem k nezanedbatelné změně finální zápletky, která se ale stále drží ducha předlohy... Věřím tomu, že Alan Moore, kdyby byl ochoten se na film podívat, by proti této změně nic zásadního nenamítal.
Watchmen (2009)
Doslovné přepisy jsou přijímány rozdílně. Někteří diváci si libují v tom, že obsazení herců je podřízeno předloze, jiní naopak poukazují na to, že výsledný produkt není nic jiného, než pohyblivá ilustrace a nepřináší nic nového. Já osobně jsem za podobné filmy rád - především pro preciznost jejich zpracování a pečlivou kompozici, která sama o sobě bohužel není samozřejmostí...

Adaptace v rámci možností: Do této kategorie spadá drtivá většina filmů, které se snaží být poctou originálu - například trilogie Lord of the Rings (Peter Jackson, 2001-2003), Spalovač mrtvol (Juraj Herz, 1968) - i když u tohoto filmu jsem předlohu četl už před drahnou dobou a nikdy jsem neměl potřebu srovnávat - nebo nedávno uvedený  seriál Game of Thrones (Brian Kirk & spol., 2011).
U těchto filmů se autoři snaží autenticky zachytit knihu, ale zároveň se nebojí drobných úprav pro dobro děje, protože jak už víme, ne vše je převoditelné. V LotR tak třeba chybí Tom Bombadil a Saruman Bílý umírá na začátku třetího dílu, namísto toho aby exhiboval na úplném konci při Vymetení Kraje...
Do této skupiny bych řadil i další filmy, které sice nejsou tak těsně vázány na předlohu, ale její autor s filmaři aktivně spolupracoval, což je případ výše zmíněné Hry o trůny nebo třeba filmu Stardust (Matthew Vaughn, 2007), i když spoluúčast spisovatele sama o sobě nijak negarantuje kvalitu...

Koupili jsme práva, tak s tím něco uděláme: Nejširší kategorie. Zpravidla se nedlouho poté, co se nějaká kniha stane úspěšnou, filmoví producenti poperou o práva na její zpracování - občas i bez toho, že by se obtěžovali tuto knihu číst.
Stejně tak některým producentům stačí hvězdné jméno - třeba Stephen King nebo Philip K. Dick - a atraktivně znějící název.

Blade Runner (1982 - 2007)
Podobná geneze filmu ještě neznamená, že by výsledek musel být špatný, ale třeba právě Dick se kromě geniálního A Scanner Darkly (Richard Linklater, 2006) dočkal jen toho, že někdo vykradl jeho nápad a na jeho základě natočil trochu jiný příběh než on napsal. Některé byly horší, jako třeba Total Recall  (Paul Verhoeven, 1990), jiné lepší - Blade Runner (Ridley Scott, pochopitelně až Final Cut verze z roku 2007).

A co jinak? Na bestsellerové vlně se svezl například Harry Potter (2001 - 2011), Eragon (Stefen Fangmeier, 2006) nebo The Da Vinci Code (Ron Howard, 2006).

Posouzení toho jak jednotlivé adaptace dopadly nechám na vás, ale já osobně ani jeden z těchto filmů (v případě HP série) nehodnotím nijak vysoko a vlastně celá tahle kategorie pro mě znamená především skepsi. O to raději pak jsem, když mě režisér mile překvapí.

Název stačí: Tři mušketýři a Robin Hood... to mluví za vše. Populární dobrodružné příběhy z pera Alexandra Dumase staršího (no, přinejmenším je podepsal - nevím jak přesně fungovala jeho Továrna na romány) se těší zájmu filmařů snad už od samého počátku kinematografie a vzhledem k tomu, že milému francouzskému spisovateli kreolského původu již dávno vypršela práva, mají tvůrci zcela volné ruce k páchání  zla...

Vznikají tak vážně míněné filmy hrající si na historickou věrnost, bláznivé komedie i steam-punkové akční šílenosti, které si z předlohy berou snad jen jména hrdinů.
Právě Třem mušketýrům (i Robinu Hoodovi) bych se někdy rád věnoval trochu podrobněji a pokud se to podaří, tak by výsledkem mohlo být i obsáhlé srovnání několik různých filmových verzí...
Robin Hood: Prince of Thieves (1991)

Takových předloh pochopitelně existuje vícero a myslím že v dohledné době můžeme čekat, že filmaři sáhnou i po Karlu Čapkovi, který, pokud je mi známo, také ztratil právní ochranu (proto také v Levných Knihách naleznete jeho souborné dílo vytištěné na levném papíře za vyloženě lidovou cenu).

Krakatit jako akční sci-fi s Vinem Dieselem v hlavní roli? Bíla nemoc s Anthony Hopkinsem (Maršál) a Seanem Connerym (Galén)? Válka s mloky jako katastrofický film v režii Ridley Scotta?
Možnosti jsou nepřeberné!!!

Literární verze scénáře: Z druhé strany - úspěšný film musí vydělávat a když už je jednou hotový literární přepis pro producenty, proč ho nerozšířit a nevydat knižně? Mám takhle doma první dva díly Terminátora, Návrat do budoucnosti jsem četl dříve, než jsem jej měl šanci vidět a Sám doma mi hezky doplnilo oba legendární filmy (i když tady byly knihy vzhledem k filmu slabší).
Výhodou těchto knižních verzí filmu je většinou to, že se věrně drží natočeného materiálu (což je relativně snazší, než když je tomu naopak), jen je v nich více prostoru pro psychologii postav.
Nevýhodou je specifický sloh, jakým jsou zpravidla psány.

A jaké jsou vaše oblíbené filmové adaptace? 
Záměrně se ptám na ty kvalitní a oceňované - špatných známe asi dost...




4 komentáře:

  1. Literarni verze scenare? Jednoznacne Vesmirna Odyssea.

    Aditu

    OdpovědětVymazat
  2. Aditu: Pravda - tam navíc funguje podobný tvůrčí proces jakou u Nikdykde, kdy Gaiman napsal scénář seriálu a následně knihu... V obou případech kniha netrpí nešvarem typického slohu...

    OdpovědětVymazat
  3. Jen bych poznamenal, že film podle Války s mloky se již připravuje...

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, už jsem byl upozorněn... :)
    Jsou k tomu nějaké další informace?

    OdpovědětVymazat