Spoilers!

Kevin Spacey je Keyser Söze! 

Tyler Durden a vypravěč jsou jedna a ta samá osoba! 

Bruce Willis je celou dobu mrtvý!

Pokud jste doteď neviděli Usual Suspects (Bryan Singer, 1995), Fight Club (David Fincher, 1999) a The Sixth Sense (M. Night Shyamalan, 1999), právě jsem vám zlepšil divácký zážitek. A taky jsem vás asi ukrutně naštval, protože jsem vám vyzradil ústřední zvrat (překvapení) filmu.

S Avengers: Endgame v kinech (a poslední sérií Game of Thrones na HBO) teď strach ze spoilerů větší než kdy jindy a každý se snaží vidět film/epizodu co nejdříve, aby mu někdo na internetu neodhalil nějakou zásadní scénu... 

Tohle není ten typ článku, ve kterém bych vám vyzradil, co se stane s Thanosem (Thanem?), nicméně téma spoilerů je nadmíru zajímavé a stojí za to se mu věnovat.

Podle studií vypracovaných Leavittem a Christenfeldem (2011 a 2013) totiž spoilery překvapivě zlepšují divácký zážitek. 

Tím, že víme, co můžeme čekat, sice přicházíme o překvapivost zvratu, ale můžeme si užít všechny náznaky, které k němu vedou (pokud tedy nějaké jsou - významně se dívám tvým směrem Now You See Me). Nahrazujeme tak pomíjivý jednorázový zážitek vychutnáváním komplexního menu, jehož budování bylo věnováno mnoho času.

Tohle je Keyser Söze!

Dokonalost zvratu ve Fight Club není v nečekanosti, ale v tom, že když konečně dojde k odhalení Tylerovy identity, má divák teoreticky všechny indicie, aby k dechberoucímu závěru došel i sám. jenže tyhle indicie při prvním (panenském) sledování s velkou pravděpodobností mine. Druhá projekce (a všechny další) tak nabízí mnohem bohatší zážitek plný nových odhalení, otázek i odpovědí...

Ostatně, na něčem podobném stavěl klasický detektivní seriál Columbo (1971-2003) - divák viděl zločin a to, jak pachatel zakryl stopy, a pak jen čekal jakým trikem všetečný poručík v pomačkaném baloňáku jeho lži odhalí. Jednorázové dramatické odhalení tak bylo nahrazeno dlouhodobým napětím.

Christenfeld k tomu poznamenává, že když jdou lidé do divadla na Romea a Julii, nesnaží se zapomenout, jak celá hra dopadne. Naopak si užívají ikonické scény a vědomí, jak celý příběh dopadne, pro ně není nijak důležité.

Znamená to, že lidé nemají právo být naštvaní, když jim vyzradíte zápletku filmu, který ještě neviděli?

To jistě ne. Lidé mají právo si užít film nebo seriál za podmínek, které jim vyhovují a pro mnoho z nás je součástí zážitku i prvotní neznalost. Až po ní je čas na chytré sledování stop a náznaků.

Jediné, co studie tvrdí, je, že vyzrazený zvrat nám film nutně nezkazí, ať už si o tom myslíme cokoliv.