5. prosince 2014

You're gonna carry that weight...

Nemám rád anime.
Tedy, mám, ale ne tolik, abych ho cíleně vyhledával a byl nějak nadšený z Miyazakiho filmových děl (i když už jsem jich také pár viděl). Ale několika klasickým příběhům jsem se nedokázal vyhnout a rád se k nim jednou za čas vracím.

Elfen Lied (2004)

Třináctidílný seriál, kterým jsem s anime začínal.
Přiznávám, že mě zaujala nahota a krev, která dominuje prvním minutám úvodního dílu, ale postupně se ukázalo, že jde o mnohem víc... ale je těžké to popsat. 
Ve skutečnosti je to příběh o pomstě, důležitost rodiny, romantice, strachu... Japonské vypravěčství je zásadně jiné než to evropské a tady je to hodně znát. A navzdory názvu, v seriálu nejde o elfy... ;-)

Dodnes mi naskočí husí kůže, když slyším úvodní píseň Lilium...

Ergo Proxy (2006)

Jedno z posledních anime, které jsem viděl. Tentokrát to bylo na doporučení a prvních několik dílů jsem opravdu netušil, co si o seriálu myslet. Neurčitá postapokalyptická sci-fi s velkou příměsí moderní filosofie a goth hlavní hrdinkou?
Jenže zdání klame. Když se po několika dílech naplno projeví, kdo je tajemný Vincent Law a kdo jsou Proxy, příběh dostane ostré tempo a smažou se i rozdíly mezi dobrem a zlem (v anime tradičně mlhavé).

Mytologie a filosofie v příběhu jsou trochu šroubované, ale rozhodně stojí za pozornost. Možná i proto, že příběhů, které nechávají prostor interpretacím, není zdaleka tolik, kolik by si diváci zasloužili.

Full Metal Panic! (2002)

Roztomilá kombinace středoškolské romantiky, humoru, mecha a military. Tohle je tak trochu úlet a i přes nespornou zábavnost si netroufám FMP považovat za bůhvíjak originální nebo přelomové anime. Ale když na to přijde, občas je důležité se i jen tak nezávazně pobavit - a to v případě mladistvého seržanta Sagary, který má za úkol ochránit šestnáctiletou Kaname, opravdu funguje (koneckonců, který jiný hrdina by vyhodil do vzduchu svoji skříňku v šatně, když zjistí, že mu do ní někdo hodil milostné psaníčko?).

Zejména druhá série FMP Fumoffu pak hýří vtipnými momenty a spolehlivě pobaví.

Black Lagoon (2006)

Drsná gangsterka se spoustou střelby, pirátů, neonacistů, ruských agentů, teroristů, alkoholu, drog a... zmínil jsem střelbu? Vlastně není příliš o čem psát – tam kde jiná anime sází na neobvyklé nápady a silný přesah, Black Lagoon je poctou akčnímu žánru (a Tarantinovi).

Speciální pozornost si u mě seriál vysloužil i říznou úvodní znělkou a sexy pistolnicí Levi ( nebo Revy - ach ti Japonci a jejich nerozlišování R/L).

Cowboy Bebop (1998)

Pro mě pomyslný vrchol všech příběhů – a vlastně jeden z hlavních důvodů, proč jsem se dnes do psaní o anime vůbec dal.
Pokud bych měl v životě vidět jen jedno jediné anime, ani na chvíli bych neváhal. Nejen kvůli příběhu, který mě hluboce ovlivnil, ale i kvůli hudbě a zpracování jednotlivých epizod.

O Soundtracku by se dalo mluvit hodiny a když jsem váhal, kterou z mnoha skladeb nabídnout k ukázce, seznal jsem, že nejsem s to nějakou upřednostnit. Takže jsem si řekl, že prostě vyberu desátou od konce mezi těmi, které jsem si v poslední době pouštěl na YouTube – Too Good Too Bad.

Epizody se pak odkazují na zásadní kultovní díla populární kultury (ať už jde o drobné narážky nebo o reinscenaci bojových scén). Třeba úplně první epizoda se opakovaně odkazuje a Rodriguezův film Desperado (podobou hlavního antagonisty a přestřelkou v baru).

A pak jsou tu citáty a hluboké myšlenky... má je takřka každý seriál, ale v případě Cowboye Bebopa ve mně nějak silněji rezonují...


Spike: Look at my eyes, Faye. One of them is a fake because I lost it in an accident. Since then, I've been seeing the past in one eye and the present in the other. So, I thought I could only see patches of reality, never the whole picture. I felt like I was watching a dream I could never wake up from. Before I knew it, the dream was over.


4 komentáře:

  1. Vidíš, Lilium jsem sakra dlouho neslyšela, jdu si ho pustit. A Cowboy Bebop... No, chci, aby mi Blue jednou hráli na pohřbu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to abys umřela dřív než já, nebo ti ho vyfouknu ;-)

      Smazat
  2. Ze všech jsem viděla snad jen Ergo Proxy. A to si říkám japanofil. :D Já normálně moc anime nesleduji, hlavně ty starší, mám ráda klasiku typu Durarara!!, Deadman Wonderland a Death Note nebo novější kousky, i když 90% z nich nejsou moc kvalitní. Rozhodně doporučuji Papriku, která byla "natočená" podle knihy od Jasutaky Cucuiho (která také rozhodně stojí za přečtení).

    OdpovědětSmazat