Autorské sestřihy - Apocalypse Now

Apokalypsa je zvláštní film... Tak zvláštní, že zanechává v divácích nesmazatelný otisk jako olejovou skvrnu na mořské hladině naší duše, a nutí k přemýšlení o samé podstatě šílenství ještě dlouho po zhlédnutí...

Magická snová atmosféra je filmu vlastní od prvního záběru na větrák v Saigonu, až po peklo v Kurtzově táboře na samém závěru - a i když většina lidí má Apokalypsu  spojenou především s citátem o vůni napalmu po ránu, je nutno říct, že to je ještě ta příčetnější část filmu...

Apoclaypse Now existuje v několika verzích: 

První byl experimentální (a nehotový), více než 5 hodin dlouhý, sestřih promítaný pouze na XXXII. filmovém festivalu v Cannes, za který obdržel Zlatou palmu. Tu mimochodem obdržel spolu s německým filmem Plechový bubínek (Volker Schlöndorff, 1979), což údajně vyvolalo vlnu nevole u publika přítomného slavnostnímu vyhlášení.
Jedná se mimochodem o první (a pokud zatím vím, tak jediný) film, který toto ocenění získal, aniž by byl dokončený.

Festivalová verze neměla úvodní ani závěrečné titulky - naproti tomu se zde údajně objevily scény a záběry, které nejsou dostupné ani v režisérské Redux verzi. Bohužel je v této podobě film prakticky nesehnatelný.

Do kin pak šel 147 minut dlouhý střih, který se také většinou objevuje při vysílání v televizi (zpravidla v pozdních nočních hodinách - s ohledem na délku, téma a vyznění filmu).

Ani v tomto případě nejsou přítomny úvodní titulky, ale verze je doplněna o logo studia Paramount, které se objevuje před samým začátkem.

Konec pak nabízí tři alternativní možnosti závěrečných titulků: klasický bílý text na černém pozadí, podehraný hudbou (což je varianta preferovaná i Coppolou) a byla v kinech použita u novějších 70mm kopií filmu.

Druhou možností, typickou pro starší varianty „sedmdesátek“ je pouze krátký copyright na konci - klasické titulky zde jinak nejsou... A nakonec - verze pro 35mm, kde jdou titulky přes apokalyptické záběry z destrukce Kurtzova tábora (což byla vlastně likvidace skutečných kulis v plamenech).
Tato varianta byla původním Coppolovým plánem, ale už v době natáčení se jí vzdal a dal přednost prostému textu. Záběry však i tak byly natočeny, protože to byl nejlevnější způsob, jak odstranit pozůstatky filmování, jak si přála filipínská vláda.

Skutečná potíž je, že o výše zmíněném sestřihu toho vím jen velmi málo. Jediná verze filmu, kterou jsem kdy viděl vcelku je Redux - krátkou oficiální verzi znám jen z útržků zahlédnutých v televizi a nestálo mi za to ji shánět, protože bych sotva viděl něco nového. Pravděpodobně by mě spíše rušilo očekávání známých scén...

V čem je tedy Redux lepší a jiný - alespoň podle většiny zdrojů?

Předně, je o více než 45 minut delší. To málokdy samo o sobě bývá výhoda, zvlášť když se stopáž vyšplhá na závratných 194 minut, ale v tomto případě se nejedná o samoúčelné průtahy, ale o scény a záběry prohlubující poselství filmu i charakter postav.
Navíc, Apokalypse rozvláčné tempo sluší - prohlubuje plíživé šílenství postupující s každou další mílí cesty po řece... Jak někdo napsal: „Tohle není film o Vietnamu, tohle je Vietnam.“

Asi nejlépe se změna vyznění demonstruje na případu podplukovníka Kilgorea.
V klasické verzi se nám představí pouze jako magor do surfování, Wagnera a vůně napalmu, v Redux verzi se ale Bill Kilgore zároveň stará o zraněné vietnamské dítě a jeho matku (přinejmenším v tom smyslu, že jim zajistí rychlé ošetření) - ukáže svoji lidskou stránku.
Je to ve výsledku méně než 30 sekund děje, ale přidává to postavě podplukovníka na kontrastu - ještě se úplně nepropadl do definitivního válečného šílenství...

Ale jsou tu i zcela nové scény - třeba přes dvacet minut trvající setkání s de Maraisem a jeho ženou při pohřbu, večeři i po ní. Mnohými je tato část považována za nudnou, ale milovníci filmu trvají na tom, že jde o poslední nadechnutí a příčetné vzepětí před definitivním ponořením do Kurtzova království maniakálních běsů.
Ať tak či onak, neumím si film bez téhle scény představit...

O Apokalypse by se daly napsat dlouhá pojednání rozebírající každý moment filmu - ať už v historickém kontextu nebo ve vztahu k předloze, která je mimochodem velmi čtivá a působivá. Daly by se najít důvody proč film milovat i z duše nenávidět - a to klidně zároveň (sám jsem měl při sledování v několika momentech tyhle pocity). A jistě - pro spoustu lidí je to k uzoufání dlouhé a nudné dílo...
Ale nemyslím si, že by bylo možné, aby divákovi byla Apokalypsa lhostejná.