Star Wars - Epizoda 3D

Úvodem bych rád upozornil, že jsem nikdy neplánoval psát na tento blog nějaké recenze - od toho jsou zde jiní, mnohem povolanější (například František Fuka a jeho FFFilm) - ale situace je taková, že se tomu nelze zcela vyhnout. Také je třeba podotknout, že jsem zarytý fanoušek Hvězdných válek a všeho, co s nimi souvisí.

Následující text je tedy nutné brát s rezervou.

George Lucas podlehl Temné straně Síly a již podruhé (potřetí) uvádí do kin svou kultovní hexalogii Star Wars - tentokrát ve 3D.

Když před mnoha lety proběhla premiéra restaurovaných verzí původní trilogie (Epizody IV až VI) byl jsem tímto fenoménem takřka nepolíbený - znal jsem v podstatě jen první film (Star Wars: Episode IV - A New Hope) - a docela jsem nechápal proč se jedná o takový kult. Pochopil jsem záhy a byl navždy lapen - příběh Luka Skywalkera a jeho cesty z Tatooine až na Endor pro mě pak znamenal svým způsobem mnohem víc, než setkání s Tolkienovou Středozemí (ať už v knižní nebo filmové podobě).

Bylo by ale hloupé tvrdit, že Star Wars jsou broušeným diamantem světové kinematografie. Všech šest filmů patří z hlediska technické kvality (s výjimkou triků) spíše k průměru a nebýt silného příběhu, stěží by po nich dnes štěkl pes. Jenže právě příběh v kombinaci s revolučním užitím triků a fenomenálním soundtrackem dává zapomenout i na to, že střihově drží filmy sotva pohromadě a logika s návazností si vzaly neplacené volno.

To je i případ čerstvě uvedené Epizody I, která se honosí řadou chyb, které jsou ale umně zabaleny do cukrové vaty chytlavé pohádky o boji dobra se zlem (což mě nutí přirovnat Star Wars k raným Kulhánkovým knihám - spousta formálních průšvihů, ale tak silný příběh, že si toho čtenář ani nestíhá všimnout).

Jen namátkou jsem si při návštěvě kina všiml několika střihů "po ose" (což je ovšem něco jiného, než "přes osu"), ignorování velikostí záběrů a nevhodně použitých přechodů mezi scénami (Stíračka? Seriously?). Navíc tolik propagované 3D  působilo spíše rušivě, než aby podpořilo prožitek z filmu.

Právě 3D bylo argumentem pro znovuuvedení filmu zpět do kinodistribuce, ale oproti speciálním edicím na DVD nebo BlueRay nepřineslo nic zásadně nového, kvůli čemu by se vyplatilo do kina opravdu jít (čemuž odpovídala i obsazenost sálu pár dnů po premiéře).

Trochu jsem čekal (a doufal), že Lucas, coby trikový hračička, předvede něco podobného jako James Cameron v Avatarovi (2009), jen s o něco oduševnělejším příběhem. Bohužel jsem opět dostal jen zfušovaný pokus o hloubku obrazu - 3D bylo koukatelné jen v případě architektury, kluzáků a vesmírných lodí, což je docela málo.

Kdekoliv se v členitějším prostředí vyskytli živí herci, připomínal výsledek spíše kartonovou figurku pohybující se v prostoru, než věrohodnou postavu - naštěstí takových scén nebylo moc a ve zbylých případech bylo 3D sotva rozpoznatelné.

Bylo navíc dost vidět, že originál nebyl natáčen tak, aby s trojrozměrnou projekcí počítal už při kompozici záběrů, takže se dost často stává, že se v popředí scény odehrává jeden děj a v jejím pozadí jiný. Co to udělá při snaze zaostřit zrak asi není nutné popisovat... 

3D tak došlo uplatnění jen při závodech kluzáků (tam se mi hodně líbilo).

Filmu také zrovna neprospěl dabing - sice je proveden poměrně kvalitně, ale když už jsou ve filmu titulkované postavy nehovořící Basicem, mohli rovnou otitulkovat celý film - (nejen) osudové projevy královny Amidaly by zněly výrazně lépe.

Celkově ale peněz za lístek nelituji, i když příště raději dorazím do sálu se zpožděním, abych se vyhnul úvodní půlhodině reklam a upozorněním ČPU.

Mimochodem, po vzoru Františka Fuky se i já zeptám - při představování Star Wars někomu, kdo zatím neměl tu čest, od kterého dílu byste začali?