Jak spolehlivě zbrzdit spád vyprávění? Jak ze sevřeného příběhu, který postavy žene kupředu mílovými kroky, udělat nervózní přešlapování na místě a motání se v kruhu? Přeci tancem a písněmi! True story!
Asi to někoho urazí, ale muzikálově laděné pasáže, jakkoliv se mi v mnoha filmech líbí a občas je shledávám i opodstatněnými, většinou považuji za příběhový ekvivalent retardérů na čtyřproudé dálnici.
Taneční a pěvecká čísla patří spíše na divadelní jeviště, než do filmu - na prknech, která znamenají svět, mohou vyjádřit širokou škálu emocí a předat silné zážitky i divákům v zadních řadách, ale film podobné věci nepotřebuje - pracuje totiž s poněkud odlišným jazykem.
Jako příklad vezměme třeba takové tango - je to poměrně univerzální vyjádření vášně v mnoha jejích podobách a je-li dobře připravená choreografie, divák okamžitě chápe, jaké emoce se v tanečním páru odehrávají. Na filmovém plátně pak není téměř třeba střihat, a pokud ano, pak jen proto, aby měl divák lepší výhled na dramatické gesto nebo figuru.
Navzdory tomu ale lze stejné emoce vyjádřit i mnohem subtilněji - film pracuje s detailem a tam kde tanec sahá (například) po dynamickém pohybu, který náhle ustrne, může filmový herec jemnou mimikou, či pozdvižením obočí vyjádřit totéž, ovšem na výrazně menší ploše.
Neznamená to ale, že taneční/pěvecká scéna nemůže být ve filmu funkční. Pokud scénárista dobře zvládá svoji práci a umí skrze ni posunout děj (a režisér se střihačem mu tuto snahu nesabotují), vznikají působivé scény, které patří k filmovým skvostům.
Ale právě třeba v Moulin Rouge je značné množství scén, kde je zpěv přítomen jen pro zpěv samotný, aniž by výrazněji rozvíjel děj nebo postavy. Pouhé vyjádření emoce, která byla načrtnuta na počátku scény. To je samo o sobě poměrně chabá motivace pro zapojení podobného prvku - vyprávěný příběh pak ztrácí tempo a celá scéna pak působí trochu "marně" (což neznamená, že je špatná - jen je dramaturgicky nadbytečná).
Ve filmu by se něco podobného nemělo stát, pokud není scénárista opravdu v koncích.
Dvojnásob to platí pro taneční filmy, kterým už jsem se jednou věnoval - tam je víc než časté, že se zařazují pasáže čistě jen pro efekt, bez toho, že by byly silněji ukotvené. Opět mohou být působivé a mohou patřit k oblíbeným, ale ve výsledku by děj filmu vydal sotva na seriálovou epizodu (40 minut).
Podle mě je to přežitek estrádních filmů ze zlaté éry Hollywoodu a také muzikálů z Broadwaye.
Osobně miluji Make them laugh ze Singin' in the Rain - už pro to co všechno Donald O'Connor v téhle scéně předvede, ale zároveň bez okolků přiznávám, že neexistuje jediný dramaturgický důvod, proč by ta scéna měla být tak dlouhá, když by totéž šlo vyjádřit několika větami. V tomto ohledu je Gene Kelly při svém tanci deštěm ve výrazné výhodě, protože jeho scéna ilustruje rozvoj jeho postavy.
Ale co naplat - v době vzniku filmu byly takové taneční exhibice a pomalejší tempo vyprávění běžným výrazovým prostředkem. A nutno podotknout, že i po těch letech se na to sakra dobře kouká.
Jenže zároveň je fér si přiznat, že dynamika filmu tím trpí. Prostě musíme počkat, až Gene Kelly dotančí, než se v příběhu posuneme dál... možná proto byla muzikálová adaptace filmu, kterou jsem před lety viděl v Karlínském hudebním divadle, o něco stravitelnější.
Ale Gene Kelly - to byla 50. léta!
Když se podobně přistupuje k ději v moderním muzikálu, je už něco špatně.
Jako příklad mě napadá film Rebelové, který byl jen ilustrací k souboru starých písniček - dějově byl už beztak plytký a když dojde na hudbu, tak divák může rovnou založit ruce na prsa a zavřít oči beze strachu, že mu něco zásadního uteče (kdybych byl jedovatý, tak podotknu, že to se týká většiny českých filmů... stalo se, nevadí!)
Možná si říkáte: What's the point of this?
Jasně, když už tak zapáleně kritizuji, měl bych asi nabídnout nějakou alternativu nebo rozřešení. Ale na to kašlu - prostě jsem měl potřebu postěžovat si, vyjádřit názor a utřídit myšlenky.
Nicméně... kvalitu názoru určuje především tom jak dokáže obstát v diskusi, neváhejte proto s vyjádřením nesouhlasu nebo připomínek. Klidně i agresivně. V nejhorším vás budu okázale ignorovat. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat