Prázdninové prázdno

Tento zápis je ryze blogový - filmem se zabývá jen okrajově a odborné rady o střihu v něm nenajdete. :-)

Když jsem před pár dny bilancoval, jak teď přes prázdniny flákám psaní na blog, navzdory slibu, že dokončím zápis věnovaný tvorbě vlogů, došlo mi, že nejiné to bylo i v loňském roce. Navzdory sebezpytování a vlastním očekáváním se prostě v letních měsících nedokážu motivovat k tomu, abych pořádně psal.

Minulý rok to bylo trestuhodné - prázdniny jsem měl v podstatě volné a nic zásadního mě netrápilo (připravoval jsem se na podzimní cestu lodí po Jadranu a navštívil pár svateb, jinak jsem měl klid) - ale nenapadala mě vhodná témata a nemělo smysl se do psaní nutit...

Letos (když se blíží druhé narozeniny blogu), mám naopak témat dost. Sleduji stále více odborných diskusí, článků a jsem v kontaktu s lidmi, kteří mi pomáhají dívat se na věci z nových (a zajímavějších) úhlů - nebo mi dokonce sami navrhují o čem psát. Jsem za to vděčný...

Autor: Jan Povýšil

Bohužel do mého života zasáhlo stěhování, což je jedna z věcí, které opravdu nemám rád. Ale nebylo zbytí - dům na Vinohradech, kde jsem bydlel v podnájmu, prochází rekonstrukcí a i když se většinu času nedotýkala mého bytu, stejně jsem žil obklopen prachem a hlukem.

Byla jen otázka času, než budu muset pryč i já a z mnoha pohledů to mělo být vysvobození - i tak jsem ale možný nový byt nehledal nijak intenzivně, takže když vyšlo najevo, jak akutní situace je, začal jsem panikařit a propadat zoufalství.

Nebudu to rozebírat do detailů - nakonec jsem skončil ve Vršovicích. Ve čtvrti, kterou jsem vždy ostentativně přehlížel, jako jakési podhradí Vinohrad.

V příjemném rekonstruovaném 1+1 s balkónem a velmi milou sousedkou.

Ještě nejsem zdaleka tak vybalený a zabydlený, jak bych si přál, ale většina mých věcí již opustila krabice, knihovny jsou plné (dokoupím další - knih není nikdy dost) a mám pověšené závěsy, které mě chrání před krutostí svítajícího slunce (okna mám na východ). Zkrátka si pomalu zvykám na to, že jsem „doma.“

Naneštěstí blog nebylo to jediné, co negativně odneslo mou stěhovací databázi - úplně jsem vysadil své pravidelné běhání (i předtím to bylo tristní, ale teď jsem zpátky tam, kde jsem byl na počátku ledna a to je opravdu zlé) a návštěvy fitka. 

Svůj podíl pochopitelně má i tropické horko, které mě zasáhlo nebývalou silou. Nejsem obvykle ochotný pobývat venku, když teplota ve stínu překročí 25 °C, a teď jsem najednou tahal skříně do auta a běhal po schodech... :(

A co jinak? Inu, stal jsem se strýčkem malého Lukáše (zatímco jsem byl tancovat swing na lodi Tajemství, moje sestra naprosto bezproblémově porodila), úspěšně oslavil třicetiny a rozhodl se, že v blízkých měsících omezím práci a pokusím se víc vídat lidi, na kterých mi záleží. A také, že budu víc tancovat a naučím se něco nového... možná dám druhou šanci i argentinskému tangu.

Kromě toho se brzy musím začít připravovat na zkoušky na vysokou školu - i když má vzdělání jen pramalý vliv na moji práci, dospěl jsem k tomu, že chci mít alespoň bakalářský titul...

Abych vás ale nezatěžoval jen nudným plkáním o mém životě (jež jsem musel sepsat, abych si i sám pro sebe srovnal pár věcí), mám pro vás doporučení na jednu Facebookovou stránku - Filmová bonboniéra Kmotra Gumpa, kde najdete spoustu filmových tipů a doporučení. Rozhodně neprohloupíte, pokud jí věnujete pár minut svého času.