Není mrtvý, jenom spí.

Ještě v lednu jsem si sliboval, jak budu pravidelně a poctivě psát alespoň 3 články měsíčně. Už únor příliš nevyšel (důvody jsem zmiňoval dříve) a květen i červen dopadly prachbídně.

Člověk zkrátka míní, ale osud mění...

Faktem je, že události posledních měsíců mě pracovně vytěžovaly víc než dost.

V tuhle chvíli běží dva ozbrojené konflikty (v Izraeli a na Ukrajině), máme tu dvě letecké nehody obestřené záhadami (shodou okolností obě souvisí s Malaysia Airlines) a nedávno nám zase začala řádit Ebola.

Zahraniční zpravodajství člověka nenechá chvíli spát. Ale vlastně by mě to i bavilo (držet prst na tepu doby), kdybych tím netrávil tolik času, že se domů chodím maximálně najíst, vysprchovat a upadnout do komatu.

Byl jsem i na krátké dovolené.
Jachtou po Baltu.

V takové situaci člověku nezbývají síly na psaní článků, které předpokládají alespoň minimální dohledávání  a ověřování informací...

Ale žádný strach!

Po prázdninách by mělo být vše zase v pořádku.

Plánuji se vrátit k článkům o vlogování a zakončit je (prakticky zaměřeným) třetím dílem, který bych rád doplnil o vlastní videoexperiment. K tomu se mi snad podaří přizvat někoho z Triumvirátu, když už jsem jim pomáhal s jejich prvními vlogy. 

Také zvažuji, že oslovím některé z českých a zahraničních vlogerů s žádostí o rady a postřehy, které bych mohl předat dál.

Pokračovat bude i projekt 10 minut, na který jsem dostal několik málo tipů a též bych rád pohnul se souborem článků o Autorských sestřizích, týkajících celé čtveřice filmů o Vetřelcích (s důrazem na třetí díl).

Pokud bude čas a nálada, nejspíš se také vrátím k Pokročilým formám střihu a přinejmenším zrediguji jejich formu a obsah tak, aby byly snáze pochopitelné – a třeba mě napadne i téma na nový článek, kterým bych tu třináctku doplnil.

Tomu, že bych konečně dokoukal Intoleranci a pokračoval v Archiváři, příliš nevěřím, ale pořád to cítím jako takový nemalý dluh...

Je prostě co dělat a nebojím se, že bych neměl o čem psát... jenže teď, k velké smůle tohoto blogu, píšu něco trochu jiného. A to něco je povídka do literární soutěže, jíž vyhlásil výše zmíněný Triumvirát. A to mi bohužel zabírá další čas (dokonce kvůli tomu chodím pozdě spát a vynechávám jídla, abych mohl zjistit, že další napsaná pasáž nefunguje a je třeba ji smazat). A uzávěrka se blíží.

Takže odpočívejte, dívejte se na filmy (třeba až bude pršet) a já se v září zase pustím do práce. ;-)