tag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post1875731821795763106..comments2024-01-18T12:12:45.217+01:00Comments on Střih přes osu: StřelecFionorhttp://www.blogger.com/profile/01843387931786984985noreply@blogger.comBlogger5125tag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post-64790504913493498082013-11-19T17:00:27.844+01:002013-11-19T17:00:27.844+01:00Už keď som začala čítať tento príspevok, spomenula...Už keď som začala čítať tento príspevok, spomenula som si na deserta a jedno inkriminované video, kde si slečna spätným nárazom rozbila nos. Možno by som ešte doplnila obrázok, kde sexy blondýnka drží Deserta v jednej ruke a neohrozene ním mieri na protivníka po dobu viacerých minút. Držala som Deserta v ruke, je to ťažké ako sviňa. Držať ho namiereného na cieľ nad jednu minútu bolo na moje ruky nadľudská úloha. To ešte nezmieňujem, že Desert je pre ženské ruky strašne veľký a blbo sa drží. Je mnoho iných, menších zbraní, ktoré žena lepšie dokáže uchopiť. Už i Sig Sauer by bol lepší. <br />Čo sa týka úchopu pištole, ovšem, že je dôležitý pevný úchop, no ide tam i o silu. Pištoľ v rukách nejakej krehotinky by bola nebezpečná disciplína pre ňu i pre okolie. Z vlastných poznatkov viem, že ak strieľate, je fajn dbať na trochu toho dvíhania činiek na ramená, bidepsy, tricepsy...Samozrejme chlapi v tomto majú výhodu, keďže tú masu svalov majú viac menej od prírody. <br />Na záver- je zaujímavé, koľko ľudí sa "bojí" pištolí. Je to niečo ako prirodzený rešpekt, keďže vieme, že je to vražedná zbraň. Človek sa cíti neisto, keď má strieľať na terč, pretože -aspoň si to myslím - je každý niekde hlboko v sebe pacifista. Ide len o to prekonať tú blokádu a prinútiť svoj mozog na to pozerať z iného uhlu. Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/11830034158646736540noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post-72765357009125608602013-10-20T15:02:43.664+02:002013-10-20T15:02:43.664+02:00Hmmm... CZ 75 - dobrá volba. Z pistolí, které se m...Hmmm... CZ 75 - dobrá volba. Z pistolí, které se mi dostaly do ruky, jsem se z téhle trefoval nejlíp. Z Glocků mi to prostě nějak nejde. Jinak mě ale před dost lety překvapilo, že mnohem líp střílím z revolverů. Dost mě to štvalo, protože se pomalejc přebíjej, vejde se do nich míň nábojů apod. Překvapilo mě i to, že nejlepší trefu jsem i na těch 20 metrů měl s Taurus Ultra-Lite .38 Special, což je taková moderní obdoba Saturday Night Special - mrňavej revolver s krátkou hlavní, kterej ale udržíš i jednou rukou, kope, ale na dvacet metrů to figuríně mezi oči pošleš. Filmy za ty roky beru s velkou rezervou, protože když jsem střílel z útočných pušek, tak jsem si uvědomil, že sice se zaměřovačem střelíš na 100 metrů všechno do černýho, ale pokud bys měl pálit dávkou, tak je to buď účinný na krátkou vzdálenost nebo dobrý tak k zastrašení. A pochopil jsem, proč spousta lidí nedá dopustit na brokovnice. Pokud se ti na pozemek nebo do domu snaží dostat nepovolaná osoba, ty se bojíš o život, nevíš přesně kde je a je špatné světlo, tak pumpa je ideální řešení. Má optimální rozptyl, vysokou zastavovací schopnost, rychle nabíjíš a to nemluvím o psychologickém efektu, když se ozve rána z dvanáctky naládovaný nábojema buckshot ;)<br />A hlavně jsem si uvědomil, že člověk se stejně jako se vším i se střelnou zbraní musí sžít. Jak ji držet, nabíjet, manipulovat s ní, kontrolovat, zajištovat... Musí to přejít do krve, protože nic asi není smutnější, než hrdinný obránce vlastního zdraví, kterej si při tasení pistole prostřelí vlastní stehenní tepnu :(<br />PavelPavelhttps://www.blogger.com/profile/07742695916805184857noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post-18185923195538402982013-10-20T11:12:50.962+02:002013-10-20T11:12:50.962+02:00Já jeden čas chodil střílet poměrně často (zhruba ...Já jeden čas chodil střílet poměrně často (zhruba tři odpoledne v měsíci) a začínajícímu střelci mohu říct jen to, že se osobní pocit ze zacházení se zbraní postupně značně zlepší. Je to v podstatě totožné jako s chladnou zbraní. Nejdřív ho jílec tlačí do dlaně a čepel jde úplně jinam než by měla a její chování nesmírně odrazuje, ale po nějaké době a pár chybách už si člověk zvykne. Potom je to hrozně fajn, protože když není potřeba neustále myslet na správný úchop nebo citlivost spouště a zákryt mířidel, tak sice střelba zůstane drahým koníčkem, který mi však vždycky nesmírně vyčistil hlavu...PS: Když to budeš zkoušet dost dlouho, tak budeš čistit hlavu terčům i na těch 20 m.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/06299786407364946249noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post-16518781233594686452013-10-20T09:13:58.630+02:002013-10-20T09:13:58.630+02:00Tak ty už taky?
Mne zasvěcoval starší bratr - prý ...Tak ty už taky?<br />Mne zasvěcoval starší bratr - prý abych přestala otravovat s tím věčným "jaké to je" - potřebovala jsem totiž informace právě kvůli psaní. Snad aby se mne zbavil, dostala jsem do ruky rovnou glocka (typ po mně nechtěj, už je to dost let) a celé odpoledne na střelnici s bandou chlapů, co se tomu věnují. Možná proto dodnes s díky odmítám všechny návrhy jít si zastřílet - prošla jsem si podobným školením a zkrátka respekt, drazí, respekt.<br />Je ale zvláštní, že tohle čtu krátce poté, co se v XB-1 objevila povídka Jasona Stanforda "V rouše beránčím" - ve spojení s tím, co poznamenala Cirrat o nositelích zbraní, se to celé spojilo. Povídka není extrémně výborná, jen prostě dobrá, ale tématem se hodně blíží.Ekyelkahttps://www.blogger.com/profile/17828897920653175690noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6157560554375878104.post-38899253968937445022013-10-19T22:03:27.914+02:002013-10-19T22:03:27.914+02:00Hmm, začnu od konce...
Ano, nikdy není jisté, kdy...Hmm, začnu od konce...<br /><br />Ano, nikdy není jisté, kdy by zbraň mohla být potřeba. Na druhou stranu, její nošení vyžaduje smířit se s tím, že ve chvíli, kdy ji bereš do ruky, jsi ochoten někoho zbavit života. Neznamená to, že každý, kdo nosí zbraň, ať už otevřeně nebo skrytě, je vrah, není ani potenciální vrah - ale je to člověk, který je ochoten tuto zbraň k použití někoho jiného použít. A přesně, jak píšeš: na hlavu se střílí sakra blbě, takže si většina lidí může nechat zdát o frajerství typu "Střelím ho do nohy, on toho nechá." Leda by stál hodně natěsno...<br /><br />A jo, gun-kata je pěkná pohádka :)<br /><br />Zbraní je ovšem pěkná spousta, vývoj jde navíc neustále kupředu, takže jednoho dne se možná něco takového objeví.<br /><br />Taky uvažuji o zbrojáku, dokonce i vím, co bych chtěla, prostě protože proto. Myslím si, že je potřeba mít přesně daná pravidla, kdo a za jakých podmínek smí zbraň mít, ale nejsem pro plošný zákaz toho, aby je civilové nemohli mít vůbec. Na druhou stranu, pak se dostáváme do hlubokých a zrádných vod tématu "přiměřená a nepřiměřená sebeobrana", což je taky psina na dlouhé zimní večery. Ale prozatím na to není čas ani peníze, takže to nechávám bejt. Jednou, časem, se k tomu dostanu. Možná.Cirrathttp://cirrat.triumvirat.cznoreply@blogger.com